Dostihy a sázky - kdo byli ve skutečnosti?

10. října 2014 v 17:36 |  O koních obecně
Všichni známe stolní hru Dostihy a sázky, ale málokdo už ví, že ve hře jde koně, kteří skutečně žili a kteří jsou nějak spojení s dostihovým světem, konkrétně přímo s Velkou pardubickou. Kdo byli Fantome, Gavora, Lady Anne a další? Skutečně je nejdražší kůň ve hře Napoli i největším skvostem Velké do roku 1983?



Hra Dostihy a sázky je jednou z našich nejúspěšnějších deskových her, byla vydána právě roku 1983, autorem je Ladislav Mareš. V podstatě se jedná o variantu hry Monopoly. Ve hře je celkem 22 koní v těchto stájových barvách: Fantome, Gavora, Lady Anne, Pasek, Koran, Neklan, Portlancl, Japan, Kostrava, Lukava, Melák, Grifel, Mohyla, Metál, Tara, Furioso, Genius, Shagga, Dahoman, Gira, Narcius a Napoli. Já osobně nejraději kupovala Fantoma a Gavoru, byla nizká jak kupní cena, tak i obsazování do dostihů. Z hlavního dostihu byl výdělek sice jen 5000, ale pokud protihráč zrovna prošel startem, tak na jednoho z těchto koní většinou šlápl, někdy se stalo že i na oba. Ráda jsem i kupovala následující hnědou a světle modrou stáj, protihráč měl pak tyto tři stáje jako minové pole, díky tomu nestíhal našetřit na obsazování svých koní do dostihů a mě naopak žetonky stály o hodně méně, než protihráče. Ale zpět ke koním ze hry...

První kůň ve hře Fantôme byl zároveň i prvním vítězem ve Velké pardubické, která se běžela 5.11.1874. Jméno Fantôme v překladu znamená přelud, přízrak nebo také duch, ať tak či onak, vše na tohoto koně skvěle sedí. Toho roku šestiletý hnědý hřebec Fantôme startoval po boku 13 soupeřů, po startu šel Fantôme v čele společně se svou stájovou družkou, klisnou Duckwing, ostatní koně za nimi cválali s menší ztrátou. Koně zmizeli v lesíku, avšak když se z něj vynořili, Fantôme a Duckwing měli před ostatními asi dvacetidélkový náskok. Po lesíku následovala zeď, kterou Duckwing překonala bez problémů, Fantôme ji však provalil, ale neupadl a běžel dál. Někteří ze zbytku pole chtěli využít díry ve zdi, ale popadali.
Následoval Taxis, který Duckwing opět překonala bez problémů, ovšem Fantôme proutěnkou prolezl, čistě přeskočil příkop a pokračoval dál. Fantôme však nebyl jediný, kdo ten den Taxisem prolezl, dalším byl valach The Vet.
Za Irskou lavicí se postupně začlo pole koní roztahovat, v čele byla stále Duckwing a Fantôme. Ke konci dostihu ale Fantôme skákal těsně za Duckwing, srazil jí k zemi a ta zůstala ležet. Fantôme si běžel pro vítězství historicky prvního ročníku Velké pardubické, zvítězli lehce o dvě délky před klisnou Fantascou. Do cíle doběhlo celkem 6 koní, čas nebyl měřen. Toho dne jel Fantôma anglický žokej Sayers George s celkovou hmotností 80,5kg.
Fantôme se narodil ve Francii roku 1868, zařadil se mezi špičku anglických steeplerů, byl favoritem Velké národní v Liverpoolu (dostih však nedokončil).
V roce 1886 měl osmiletý Fantôme problémy s nohama, které se majitel rozhodl po sezoně řešit. Při pokládání si však zlomil několik žeber a následnému vnitřnímu krvácení podlehl. Je pohřben poblíž dostihové dráhy v berlínském Hoppegartenu, kde má hrob označen pomníčkem.


Dalším koněm ve hře je klisna Gavora, která se narodila v roce 1958, tedy 72 let po srmti hřebce Fantôma. Ve Velké pardubické nikdy nevyhrála, běžela ji pouze dvakrát a to jako jedenáctiletá v roce 1969, kde doběhla třetí pět délek za vítězným Korokem. O rok později jako dvanáctiletá v roce 1970 doběhla osmá, toho roku startoval i Korok a Peruán, ale ani jeden z nich dostih nedokončil (Peruán upadl na Taxisu, Korok ho odmítl skočit a dostih vzdal). Gavora byla řazena mezi koně, kteří ten rok měli šanci na úspěch. Na Velkém anglickém skoku však měla kolizi s Harlekýnem, oba pokračovali dál. V roce 1970 bylo raritou, že první tři místa patřila klisnám, Gavora však mezi ně nepatřila.
Stálý jezdec této polokrevné hnědky byl Pavel Brúder. Hledala jsem jak jsem mohla, ale bližší informace jsem o Gavoře nenašla, nevím kdy a kde se narodila ani neznám datum její smrti.
Už když porovnám Gavoru a Fantoma, tak nechápu, proč je Fantome nejlevnějším koněm ve hře.
Gavora na fotce v levo, při doskoku. V pravo od ní vítězný Korok (1969)



Po oranžové levné stáji následuje hnědá, ve které je jako první klisna Lady Anne, která ve skutečnosti byla polokrevná ryzka, narodila se roku 1886 (v tomto roce zemřel Fantôme) v Anglii.
Poprvé startovala jako pětiletá v roce 1891, kdy na startu 17. ročníku VP stálo 5 koní, do cíle dojeli pouze tři. Lady Anne nesla váhu 64kg, do cíle doletěla jako první o dvacet (!) délek před klisnou Coute que Coute. Žokej H.R.Fletcher dosáhl třetího prvenství a dorovnal tak rekord.
V roce 1892 nastoupila na start jako velká favoritka, nesla však váhu 80kg, byla nejvíc zatíženým koněm v dostihu. Všechny úvodní překážky včetně Taxisu překonala čistě, dotahovala vedoucí koně a za lesíkem se už držela svého stájového kolegy Wolfa, jejich tempu stačil jen The Srew. Lady Anne šli před cílovou rovinkou lehce vpřed a zdálo se, že zvítězí, Fletcher na Wolfovi si ale zkrátil oblouk do cílové rovinky a Geoghegan na Lady Anne ho následoval. Cílem proběhl první Wolf, za ním hned Lady Anne, avšak byl podán protest a oba koně majitele Schawella byli diskvalifikováni. Tomu říkám opravdu smůla.
V následujícím roce 1893 startovala Lady Anne s váhovým zatížením 82,5kg. Po startu se ujala vedení, úvodní skoky včetně Taxisu překonala bez chyby, za dropem však již v čele pole necválala, do cíle doběhla třetí.
V roce 1894 nesla Lady Anne 77,5kg, byla jednoznačným favoritem dostihu. Po startu se ujala vedení až k Taxisově příkopu, kde upadla, jezdec E.Geoghegan však nasedl a rychle doháněli ztracené délky, na oranici se tempo zpomalilo a Lady Anne pole dohnala. Po zahrádkách Lady Anne nasadila tempo, které nebyl schopen až do cíle nikdo ohrozit a zvítězila o dvě délky.
V roce 1895 nesla své nejvyšší zatížení 84kg, jedná se dokonce o druhé nebo třetí největší zatížení v historii Velké pardubické. Možná právě díky velkému zatížení doběhla s Geogheganem v sedle čtvrtá.
Roku 1896 klisně nastavili váhu 80kg, opět ji jel E.Geoghegan. Startovalo celkem 12 koní, hned úvodem šla Lady Anne v čele a udávala tempo. V cílové rovince se jí pokusil ohrozit Le Lude, ale Lady Anne pozici uhájila a zvítězila o 2,5délky. Celkem do cíle doběhli 4 koně.
V roce 1897 k překvapení všech Lady Anne nestála na startu Velké pardubické. Byla přihlášena pouze do rámcového dostihu Jesničanská steeplechase, kde sice zvítězila, ale připravila se o šanci vyhrát Velkou pardubickou po čtvrté.
Posledním startem legendární Lady Anne ve Velké pardubické byl rok 1898, kdy byla zatížena 80kg, ze šesti koní dorazili do cíle pouze tři. V závěru dostihu ztrácela Lady Anne síly, čehož využil Handy Andy a o pět délek ji porazil.

Lady Anne startovala celkem 7x - třikrát zvítězila, jednou byla druhá, třetí i čtvrtá. Jednou byla z druhého místa diskvalifikována.

Lady Anne byla dlouhá léta nejúspěšnějším koněm Velké pardubické, než ji sesadil z trůnu čtyřmi vítězstvími Železník. I tak je ale Lady Anne první a zatím jediná klisna, které se podařilo vyhrát třikrát. Uvidíme, zda jí v letošním roce 2014 dožene klisna Orphee des Blins.



Dalším koněm ve hře je Pasek, o kterém se mi nepodařilo zístak žádné informace. Na startovní listině Velké pardubické nikdy zapsán nebyl.



Posledním koněm hnědé stáje je Koran, hnědák narozen 2.2.1951 v Napajedlech. Za svou kariéru startoval 86x, z toho 40x zvítězil a 31x se umístil. Koran byl absolutní špička jak v rovinách, tak v překážkových dostizích i steeplechase! Řadil se k nejlepším vytrvalcům Východní Evropy, vyhrál vytrvaleckou Cenu Pekingu (v Moskvě a další rok v Praze), několik let byl i nejvýše hodnoceným steeplerem.


Poprvé startoval ve Velké pardubické roku 1959, kde spadl na Taxisu a dostih nedokončil.
Podruhé startoval desetiletý Koran roku 1961, kde sice nebyl favoritem, ale z domácích koní měl největší důvěru. Po startu se ujal vedení, na Taxis i Irskou lavici najížděl jako první, ale na Popkovickém skoku vybočil a ztratil jezdce, byl znovu nasednut a pokračoval. Pár koní popadalo a na Velkém vodním příkopu se Koran dotáhl na druhé místo. Po Velkých zahrádkách začal Koran ztrácet síly a předběhlo ho několik soupeřů, další překážky šel bez problémů, až na Havlově skoku vyčerpaný Koran zastavil, skočil z místa a měl pád. Byl nasednut a do cíle doběhl jako poslední na šestém místě. První v cíli byl Grifel.
Při třetím startu roku 1962 měl Koran největší důvěru z domácích koní. Po odstartování byl Koran se třemi soupeři na špici. Všechny skoky překonal bez potíží, za Velkým vodním příkopem vedl rumunský a bulharský kůň, vyčerpaný Koran však přestával stačit jejich tempu, na Velkých zahrádkách se zdržel a byl předstižen trojicí sovětských koní. Na Havlově skoku Koran zastavil, ale nakonec ho skočil a pokračoval dál. Na poslední proutěnce upadl jeden sovětský kůň a tak si Koran doběhl pro páté místo.
Naposledy startoval roku 1963, kde konečně prolomil ledy po sedmileté nadvládě sovětských koní a jezdců a k velké radosti všech zvítězil právě Koran - domácí kůň. Po startu se ihned ujal vedení, skoky překonával bez problémů, po Malých zahrádkách se pole roztáhlo, ve vedení se střídal Koran s Ping Pongem, dotahoval se na ně Grifel, který na Velkém vodním příkopu upadl a zdržel se, postupně ale vedoucí koně doháněl. Za lesík zaběhl první Koran, za ním Ping Pong, Div a Grifel, po vyběhnutí z lesíka byl již Grifel třetí. V oblouku do cílové rovinky Koran přidal a vzdálil se unavenému Ping Pongovi. Za bouřlivého jásotu diváků proběhl jako první cílem Koran s dvanáctidélkovým náskokem před druhým Ping Pongem, s odstupem pak doběhl Grifel, další koně až s velkými ztrátami.
Naposledy byl přihlášen do Velké pardubické roku 1964 jako velký favorit, ale týden předtím si ve Velké ceně Volhy zlomil nohu na Hadím příkopu a byl utracen.
O Koranovi se toho dá vyčíst opravdu hodně, kompletní dostihová kariéra, původ, schéma rodiny... Doporučuji tento odkaz a také tento s velmi kvalitními informacemi.




Dalším koněm, teď už ve světle modré stáji, je Neklan.Toto jméno se ve startvních listinách objevuje hned dvakrát, resp. ve Velké startovali dva různí koně tohoto jména a to ve 30. a 60. létech.

Neklan ze 30.let byl polokrevný plavý hřebec narozen roku 1927, z: Nebraska, po: Delibáb, jeho sestrou je Norma - vítězka VP roku 1937 s jezdkyní Latou Brandisovou (do dnes jediná žena, která vyhrála VP). Norma byla dcerou klisny Nepál (pravá sestra Nebrasky) a hřebce Delibáb."N" rodina se nesmazatelně zapsala do historie Velké pardubické, především zásluchou chlumecké větve koní Kinských hraběte Zdenka Kinského, který byl velkým chovatelem dostihových koní.
Fotku jsem bohužel ani po zdlouhavém pátrání nikde neobjevila.
Poprvé ve Velké pardubické startoval roku 1934, kde jedním z jeho soupeřů byla legendární Norma. Tehdy sedmiletý plavák však moc neoslnil a do cíle doběhl jako šestý daleko za první Wahne.
V roce 1936 byl opět na startu, ale doběhl jako poslední.

Druhý Neklan byl valach z napajedelského chovu, ryzák, narozen roku 1961, z: Nekla, po: Korbel. Ve Velké pardubické startoval dvakrát.
V roce 1967 ztratil na Taxisu jezdce a do cíle nedoběhl.

Roku 1969 byl Neklan opět na startu. Na Velkém anglickém skoku vybočil a ztratil jezdce, byl však znovu nasednut, ale boj o vítězství byl pro něj ztracen. Do cíle doběhl jako sedmý.
Roku 1970 se Neklan na startu setkal mimo jiné s Peruánem a Korokem, ani jeden z nich dostih nedokončil. Neklan a Peruán upadli na Taxisu a Korok ho odmítl skočit.
Podle mého názoru byl významnější polokrevný Neklan narozený roku 1927. Ani jeden sice ve Velké pardubické nepředvedl zázračné výkony, Neklan z 30.let alespoň doběhl 2x do cíle, navíc byl bratrem legendární Normy.

Dalším koněm ve hře je Portlancl, kterého jsem ve startovních listinách Velké pardubické nenašla. Jediné jméno, které zní podobně, je Portland. Jedná se o hnědáka narozeného roku 1963, z: Premiera, po: Eros. V roce 1969 startoaval jako šestiletý a doběhl osmý.

Třetím koněm světle modré stáje je Japan, jehož otcem je slavný hřebec Masis, který působil v Napajedlech. Japan byl také dobrým rovinovým koněm, jeho sourozenci z otcovi strany byla Mohyla a Metál.
Hnědý valach Japan narozený roku 1959 poprvé startoval ve Velké pardubické jako osmiletý roku 1967, kde jeho soupeři byli také Neklan, Kostrava a Lukava. Japan byl v tomto dostihu mladou nadějí, za Irskou lavicí se dostává mezi vedoucí pětici koní, ale na Hadím příkopu zastavuje, odmítá skočit a dostih pro něj končí.
Roku 1968 se Velká pardubická, na kterou byl Japan přihlášený, z důvodu známých srpnových událostí nekonala. Jako náhrada byly vypsány 3 překážkové dostihy v Chuchli, ten největší byl na 5400m, na jehož startu se sešlo 7 koní včetně Japana. Po suveréním výkonu zvítězil čistě o dvě délky.
Poslední start ve Velké pardubické byl pro desetiletého Japana roku 1969, kdy patřil k favoritům. Jeho soupeři byli mimo jiné Kostrava, Lukava, Gavora, Mohyla a Neklan. Kamenem úrazu byly Velké zahrádky, kde Japan vybočil a ztratil mnoho délek. Před Havlovým skokem se na vedoucí skupinu dotáhl, ale nad skokem mu prasklo srdce a padl. Jeho život skončil.


Nyní ve hře následuje světle zelená stáj, kde je prvním koněm Kostrava, hnědka narozená roku 1961 v hřebčíně Motěšice na území dnešního Slovenska (z: Cosyria ; po: Astyanax). Kostrava je pravou sestrou Koroka a stejně jako on, i ona patřila mezi výborné steeplery.
Kostrava startovala ve Velké poprvné jako šestiletá v roce 1967, kde byla stejně jako Japan mladou nadějí. Na Taxisu ztratila jezdce, byla nasednuta a za lesíkem se s odstupem držela za vedoucí trojicí. Další pád měla Kostrava na Velkém anglickém skoku, ale pokračovala poté dál a náskok vedoucích koní pomalu snižovala a doběhla čtvrtá.
V roce 1968 byla přihlášena, ale VP se nejela.
Jako jedna z nadějí startovala roku 1969, celý dostih se držela ve vedoucí skupince, avšak na Velkém anglickém skoku padla. Pokračovala sice dál, ale boj o vítězství byl pro ní ztracen, doběhla opět čtvrtá za vítězným Korokem, druhou Mohylou a třetí Gavorou.
Roku 1970 se na startu setkala opět s bratrem Korokem a pro zajímavost také s úžasným Peruánem (oba však zastavil Taxis). Kostrava měla v tomto dostihu velkou šanci na úspěch, držela se ve středu pole, po vyjetí z lesíka se s Lukavou přiblížila k vedoucí Vezně a očekávalo se, že v cílové rovince zaútočí na vítězství, ale už se na to nezmohla a doběhla třetí.
Další start roku 1971 patřila společně s Korokem a Lukavou k favoritům, ale na Taxisu si při pádu zlomila vaz. Tento dostih byl pro ní tím posledním.



Další klisna Lukava po Gradivo byla bělka narozená roku 1959 v hřebčíně Motěšice (stejně jako Kostrava).
První start ve Velké ji čekal roku 1966 jako sedmiletou, na Hadím příkopu ztratila jezdce a utekla mu.
Roku 1967 se celou dobu dostihu držela ve vedoucí skupince, do cílové rovinky vbíhala ve vedoucí trojici, nasadila tempo a odpoutala se od Mocné a Nestor. Získávala stále větší a větší náskok, najížděla na poslední proutěnku a tam nadšené jásající diváky šokovala, když patrně vyčerpáním nedokázala ustát doskok a upadla.Zůstala dlouho ležet, i když se jí nešťastný jezdec snažil pomoci vstát. Lukava tak doslova darovala vítězství sovětskému Dresdenovi. Experti později srovnávali tuto událost se slavnou prohrou spisovatele Dicka Francise, který ještě z dob své jezdecké kariéry zažil podobnou situaci s valacem Devon Lochem ve Velké národní roku 1956.
1968 - přihlášena, VP se nekonala
1969 - Lukava patřila k nadějím, na Velkých zahrádkách měla pád, ale pokračovala dále a do cíle doběhla šestá.
1970 - opět měla šanci na úspěch, upadla na Taxisu, ale pokračovala dál a za Velkou vodou se přiblížila k vedoucí skupince, Havlův skok skákala mezi prvními. Po vyjetí z lesíka se s Kostravou přiblížila k vedoucí Vezně a zaútočila na vítězství, ale Vezna měla dostatek sil a tak Lukava doběhla jako druhá.
1971 - Lukava patřila s Korokem a Kostravou mezi favority dostihu, i tento rok padla na Taxisu, ale pokračovala dál a do cíle doběhla na sedmém místě.
1972 - při posledním startu nesla Lukava v sedle teprve třetí startující ženu ve Velké pardubické - Janu Novou. I tento rok Lukava upadla na Taxisu a pokračovala dál za všemi ostatními koňmi s velkou ztrátou, kterou již nedohnala. Skončila na posledním osmém místě.
Lukava na obrázku v pravo (bělka)


Posledním koněm světle zelené stáje je Melák, ovšem i přes veškerou snahu se mi nepodařilo tohoto koně najít na startovních listinách Velké pardubické. Všichni jsme mu ve hře přezdívali Čmelák Usmívající se


Následuje růžová stáj a v ní první kůň Grifel, ryzák narozený roku 1953. Patřil k nejlepším sovětským steeplerovým koním.

První start roku 1960 byl pro Grifela úspěšným. Upadl na Taxisu, avšak v dostihu pokračoval, před Hadím příkopem postrupně zkracoval ztrátu. Za Havlovým skokem výborně a bezchybně běžicí Grifel převzal vedení, které udržel až do cíle. Doběhl v čase 12:31min.


1961 - Tento rok byl Grifel favorit. Za Taxisem byl na špici Koran sledován Grifelem, na Popkovickém skoku však Koran ztratil jezdce a Grifel zůstal na špici osamocen. Letěl k cíli a lehce zvítězil o osm délek v rekordním čase 10:21,3 min.
1962 - Po odskoku prvních tří překážek šel Grifel na špici a jako první překonával Taxis, ale na Velkém vodním skoku ztratil všechny své naděje na vítězství, když upadl, ztratil jezdce a utekl. Vítězný kůň překonal rok starý nejlepší čas Grifela a stanovil nový rekord
1963 - Grifel by jedním z favoritů, celý závod se držel dál v poli, až u Hadího příkopu začal dotahovat na vedoucí dvojici, na Velkém vodním příkopu měl však pád a značně se zdržel, po pár skocích se začal přibližovat vedoucí trojici, za lesíkem byl již třetí a tuto pozici si udržel až do cíle.
1964 - Opět byl Grifel velkým favoritem, avšak na Taxisu měl pád, postupně doháněl vedoucí trojici a na Havlově skoku předhonil Mocnou, která vybočila a zdržela se, první dva koně získali značný náskok. Do cíle doběhl Grifel třetí s jezdcem Ivanem Avdějevem, který je zároveň trenérem jak Grifela, tak vítězného Priboje.
Vítězný Priboj (vzadu) a Grifel s Ivanem Avdějevem v sedle (1964)



Druhým koněm růžové stáje je Mohyla, hnědka narozená roku 1959 (z: Mora; po: Masis) v hřebčíně Motěšice. Má stejného otce jako Japan a Metál. Mohyla byla přihlášena na start Velké pardubické roku 1968, kdy byla Velká zrušena. Startovala tedy roku 1969, po celou dobu dostihu o sobě nedala moc vědět, až před Velkým anglickým skokem byla na špici společně s Korokem, který v následně v oranici odpočíval a "nechal" jít Mohylu v čele. Koně vjeli do lesíka a za ním už byl ve vedoucí pozici opět Korok, který suverénně zvítězil před Mohylou a jí patřilo druhé místo.


Posledním "růžovým" koněm je Metál (z: Meta, po:Masis), mohutný tmavě hnědý valach narozen roku 1964. Reprezentoval stáj Velkovýkrmna Zákupy, nebyl extra rychlý, ale byl ohromně vytrvalý. Jeho jezdkyně Eva Palyzová ho se svým manželem Ferdinandem naučila spoustu cirkusových kousků.
1971 - První tři skoky se Metál držel vedoucí skupiny, po překonání Irské lavice ho bylo často vidět na špici, v oranici šel za Korokem, ostatní koně přestávali této dvojici stačit. Z lesíka vyběhl Korok těsně následován Metálem, po zabočení do cílové rovinky začal Metál útočit na první místo, Korok ho však uhájil a Metál byl druhý těsně o dvě délky. Jako nováček však Metál velmi překvapil, navíc jeho jezdkyně Eva Palyzová předvedla nejlepší ženský výsledek po Latě Brandisové (1.m. roku 1937).
1972 - V tomto ročníku byl již velkým favoritem. Po prvních třech skocích se tempo zvýšil a Metál patřil k vedoucí trojici, na Taxisu šel do kolen, naonec ale dokok ustál. Následně běžel bez chyby, až pak na Velkém anglickém skoku upadl a tím ztratil šanci bojovat o vítězství, protože vedoucí koně se mu rychle vzdálili. Snažil se dohnat ztracené délky, ale nakonec doběhl třetí.
1973 - Metál patřil k favoritům, ale na Taxisu upadl a dostih nedokončil
1974 - V tomto dostihu se Metál držel spíše vzadu, u Velkého anglického skoku vybočil a skočil ho až na druhý pokus, naoknec doběhl na posledním 8.místě.
Metál (v pravo)

Tara - nenalezena na startovních listinách Velké pardubické

Furioso - V současnosti je Furioso plemeno, které založil plnokrevný hřebec jménem Furioso. Co se týká Velké pardubické, na její startovní listině se objevili čtyři různí koně nesoucí jméno Furioso (resp.tohoto počtu jsem si všimla).

První byla klisna narozená roku 1946, polokrevná hnědka, která se přesně jmenovala 641 Furioso X (z: 541 Przedswit II; po: Furioso X). Ve Velké pardubické startovala v roce 1953 a doběhla si pro třetí místo současně s polokrevným valachem jménem Brouk. O bronzovou medaili se museli "rozdělit".

Druhá byla také klisna 645 Furioso VII (z: 544 Przedswit II; po: Furioso VII), polokrevná tmavá hnědka narozená také roku 1946. Startovala roku 1955 a do cíle doběhla třetí (se zraněním na poslední proutěnce).

Třetí byla klisna 375 Furioso XIV (z: 52 Tula; po: Furioso XIV), polokrevná hnědka narozena roku 1950. Ve Velké startovala roku 1956 a závod nedokončila pro zastavení na Irské lavici.

Čtvrtým koněm jménem Furioso byl polokrevný ryzák narozen roku 1948 ze Štátného žrebčína Topoĺčianky, přesné jméno znělo 19/51 Furioso XIV (z: Selecta; po: Furioso XIV). Ve Velké startoval v roce 1955 (viz. foto), dostih prošel dobře, měl problém na Velkých zahrádkách, ale ihned pokračoval. Po překonání Havlova skoku se od svých soupeřů odpoutal a s třináctidélkovým náskokem zvítězil.

Vítězný 19/51 Furioso XIV roku 1955

Genius - nenalezen na startovních listinách Velké pardubické
Shagga - nenalezena na startovních listinách Velké pardubické
Dahoman - nenalezen na startovních listinách Velké pardubické
Gira - nenalezena na startovních listinách Velké pardubické
Narcius - nenalezen na startovních listinách Velké pardubické


Nejcenějším a tolik žádaným koněm ve hře byl Napoli. Koně tohoto jména jsem našla dva. Jedním byl hřebec Napoli, který však ve Velké nikdy nestartoval. Druhým koněm byla polokrevná klisna 135 Napoli, ryzka narozená roku 1951 (z: 19 Šachmat, po: Napoli).
Klisna Napoli startovala roku 1957 ve Velké pardubické a doběhla na osmém místě.

Její otec, hřebec Napoli, byl hnědák běhající rovinové dostihy před 2.světovou válkou, vítěz Československého derby. Několik jeho potomků startovalo ve Velké pardubické.
plemenný hřebec Napoli



Zdroje:
http://old.pardubice-racecourse.cz
http://www.tbdiamond.cz/
http://sport.aktualne.cz/
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miloslav Nehyba Miloslav Nehyba | E-mail | 21. října 2014 v 23:38 | Reagovat

Pokusím se vysvětlit, odkud pocházejí jména koní ve hře Dostihy a sázky, která nelze najít na startovní listině Velké pardubické. Na začátku sedmdesátých let minulého století vyšla knížečka s návem Co chcete vědět o Velké pardubické. Je v ní řada fotografií, jejichž autorem je ve většině případů Marek Skála, ovšem text obsahuje mnoho nepřesností a chyb. Stejně je tomu i v případě popisu fotografií. Jeden z těchto popisů zní "Pád koně Paseka po Taxisu". Je-li toto jméno v druhém pádě, pak první pád bude zřejmě Pasek. Kladrubská klisna Paseka startovala v letech 1966 a 1967, ovšem Pasek nikdy. Navíc na zmíněné fotografii nepadá na Taxisu Paseka, ale Olaf s jezdcem Raisnerem v roce 1964. Další popis u jiné fotografie zní " . .jezdkyně Eva Palyzová na koni Melák . ." Eva Palyzová samozřejmě nesedí na Melákovi, ale na Metálovi. Obdobné je to i u Portlanda, pokud rozdělíme písmeno d napůl, vyjde nám c a l. Připadá mi to, jako by jména psal někdo psacím písmem a to nečitelným, a v tiskárně si pak poradili po svém . . .
Genius, Shagga, Dahoman, Gira a Narcius na startovních listinách Velké pardubické k nalezení nebudou, protože koně s takovými jmény nikdy ve VP nestartovali. Genius a Gira se vyskytují v knize Chov koní, která vyšla někdy na konci padesátých let, Dahoman a Shagga jistě (s výhradami) znějí povědomě znalcům arabských koní a Narcius je tak trochu do počtu. Tu hru vytvořil někdo, kdo o koních nevěděl vůbec nic . . .

2 Šárka Šárka | Web | 22. října 2014 v 9:59 | Reagovat

Děkuji za doplnění :)

3 petratetra petratetra | 24. ledna 2015 v 4:01 | Reagovat

velmi pěkny članek :)

4 kamennykoberec kamennykoberec | E-mail | Web | 25. května 2016 v 16:12 | Reagovat

Dobře napsáno!

5 WaclawV WaclawV | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 16:58 | Reagovat

Velmi pěkný blog, těším se na nová pracovní místa

6 AFootlydycle AFootlydycle | E-mail | Web | 17. srpna 2017 v 6:12 | Reagovat

First things first, you need to set a fixed target date because you'll completely quit, like 2 or 3 weeks from now.  Once you discover the best natural treatments, you'll be able to again have full charge of your sexual pleasures.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.