Tabasco, prozrazené vánoční překvapení

15. srpna 2014 v 17:42 |  Moji koně
Když jsem přemýšlela, co pořídit svému příteli Pepovi k Vánocům, měla jsem celkem jasno - koně. Teď jen chtělo vymyslet, jak z dárku udělat parádní překvapení, které přijme a navíc ještě sehnat opravdu vhodného koně pro začátečníka.



Ono totiž než jsme si spolu s Pepou začli, na koni nejezdil, ale co se do mě zamiloval, tak se mnou chtěl trávit veškerý čas, což znamenalo i jezdit ke koním. Já toho samozřejmě využila a přemluvila ho k tomu, aby si sedl na Balíka. Ze začátku jsem měla hodně práce s ukecáváním, ale co se párkrát svezl, tak se to stalo pravidlem. Začala jsem ho učit tedy základy, což na lonži a později i na jízdárně zvládal. Problém byl, že jsem chtěla vyrazit i ven, i kdyby jen na krokovku, občas zaklusat, ale půl roku se kodrcat po jízdárně a nic z toho, to nemělo moc smysl, věděla jsem, že se musí posunout dál, že ho další kodrcání po jízdárně už moc dlouho bavit nebude. Párkrát jsem měla k dispozici jiného koně, takže jsme ven přece jen vyjeli, ale nestálo to za nic. Půjčeného koně nemohu svěřit v podstatě nejezdci a můj kůň, ač na jízdárně stoprocentní učitel, venku byl dopředný a nezkušený jezdec, který má co dělat sám se sebou, ho prostě nevzládne. Proto jsem se rozhodla pro dalšího koně. Nechtěla jsem ho kupovat, protože jsem si přece jen nebyla jistá, jestli ho ty koně zase brzy neomrzí, takže jsem koukala po pronájmu. Inzerátů bylo spousta, ale většinou koně "o ničem", ti co v inzerci vypadali slušeně byli hned pryč, nicméně tak velkou částku, abych zaplatila koně hned, jsem stejně neměla a koně za 15tisíc jsem nechtěla, protože sehnat spolehlivého koně do 15tisíc je opravdu umění a asi musí mít člověk i obrovské štěstí. Nicméně 2-3 měsíce před Vánoci se hned na okraji Děčína objevila kobylka, westernově ježděná, kříženka A1/1 s PH, tuším že jí bylo 9 let a chtěli za ní 30tis. s tím, že 15 jim dám hned a 15 na splátky. To se mi líbilo. Problém byl, že měla v noze čip a i když byla jezditelná bez problému, nikdy nevíte, jestli ještě za dva roky bude. I tak jsem se na ní ale jela podívat. První den jsem jí jen omrkla, ošahala a zeptala se na všechno možné co mě napadlo, domluvila jsem se tedy s majiteli na ozkoušení pod sedlem na jiný den. Když jsem přijela znova, majitel kobylku začal sedlat. Dost mě zarazilo, že při zapínání podbřišníku si z ničeho nic stoupla na zadní! Překvapilo mě to a vyděsilo, protože mám dítě a Pepa taky, motají se kolem koní a takové chování mi přijde nebezpečné. A i kdyby tam nebyly děti, nepředstavuji si koně pro začátečníka takového, aby si při zapínání podbřišníku stoupal na zadní. Kobča to pak zopakovala ještě při dotahování... Mno i přes to jsem o ní uvažovala, jeli jsme tedy do terénu. Byla milá, dobře zvladatelná (pravda, šla jsem s ní za koněm), dopředná, ale velmi citlivá na hubu. Jakýkoli můj neopatrný pohyb otěží a kobyla šílela, házela palicí a bylo vidět, že jí to není ani za mák příjemné. Pro zkušeného westernového jezdce žádný problém, pro mě ano - Pepa prostě nemá klidnou ruku a co se mě týče, na volné otěži také jezdit neumím, vždy jsem byla zvyklá mít koně na otěži a pro tuto kobču to byl problém. I tak jsem si jí ale nechala v užším kruhu koní, ze kterých jsem vybírala.
Dále jsem měla nabídnuté ještě 3 koně, všichni ale z větší dálky. Jednoho jsem nakonec vyškrtla, ani už nevím co měl za přednosti, zbyla tedy výše uvedená kobylka, valášek od Plzně a QH od Teplic.
Nad tím valáškem od Plzně jsem velmi uvažovala, byl to osmiletý kůň, jestli si dobře vzpomínám, KVH tuším kolem 170cm, anglicky ježděný, ježděn i začátečníky, ale majitelka s ním jezdila po skokových závodech, na jízdárně 100% učitel i do skoků, nevyhýbal, nevyhazoval, v terénu nespěchal a čekal na pobídku, nelekal se, na výjížďce šel v pohodě i od koní, když to po něm jezdec chtěl. Cena byla kolem 40tis. Jediné mínus - ploché kopyto, dostával speciální podkovy. Majitelka odjížděla studovat vysokou a tak ho prodávala, už jsem si byla jistá, že koupím jeho, jen jsme se dohadovaly na podmínkách co se placení týče. Byla jsem s ní dohodnutá na zaplacení určité části při podpisu smlouvy a zbytek na splátky, jen jsme se nemohly dohodnout na výši splátek, po pěti tisících bych to neutáhla, nižší splátka pro majitelku nepřipadala v úvahu. Začala jsem tedy zjišťovat podrobnosti o QH od Teplic, sice jsem ho nejdříve nechtěla kvůli věku (16let) a vyšší ceně (48tis.). Nejdříve jsem ho odmítla s tím, že cena je vysoká, tak mi majitelka odpověděla, že při koupi do konce roku bude cena 40tis., navíc jsem pak přišla na to, co je to vlastně za koně a začla o něm uvažovat.
Zjistila jsem totiž, že tohoto koně znám, za své sportovní kariéry patřil ke špičce, jezdila ho velmi dobrá jezdkyně, která má zde na severu Čech ranč a účastní se WRC závodů nejen po ČR, ale i po Evropě s velmi dobrými výsledky. Já sice koně na závody nechtěla, ale chtěla jsem koně kvalitního, na kterého se budu moci spolehnout. Sportovní kariéru musel ukončit kvůli velkému úrazu nohy, byl prodán dalšímu skvělému člověku, který dle mého osobního názoru o koních ví tolik co málokdo. Poznala jsem ho už když jsem ho volala na úpravu kopyt svého druhého koně Charlieho. Dal mi ho do kupy a ještě mi radil co s ním, byl to roční hřebec a já s ním měla veliké problémy, nechtěl se uvazovat, řadil se na vrchol stáda a neváhal skočit člověku na hlavu... Ale zpět k tomuto kováři, pak mi ještě jezdil strouhat Balíka, když jsem ho měla ustájeného u kamarádky v Dubí, kopytům prostě rozumí a podle mě je to nejlepší kovář široko daleko. Navíc je to super jezdec i trenér. Zkrátka člověk na svém místě. Ten Tabasca prodal paní, kterou trénoval, ta ho měla myslím že rok, ale minimálně půl roku na něm nejezdila. Nebudu tu popisovat svou návštěvu Tabasca u bývalé majitelky ani to, jaký jsem zažila šok ani to, jaké překvapení se u něj objevilo s prvním línáním u nás... Jela jsem ho vyzkoušet pod sedlem, chtěla jsem ho zkusit na nějaké louce (to poslední co potřebuji je kůň, který to zabalí) a na to mi byla sdělena informace, že na louce se rozletí a nejde zastavit, tak se musí stáčet do kruhů... Než jsme jeli ven, tak mi majitelka řekla, ať ho radši vemu ještě do kruhovky, než přijede ještě jedna paní na třetího koně... No budiž, dlouho nejezdil tak to celkem chápu... Tabasco byl protivný, šklebil se, jančil... V terénu sice neustále poklusával a rád by běžel, ale šel velmi snadno přesvědčit, že se půjde tempem, které určím já. Nerval se do otěží, nikam mi to nezabalil, neplašil se, prostě byl jedním z těch lépe jezditelných, ne jako kobyla zmíněná výše. Jelikož bylo těsně před Vánoci, už jsem nechtěla hledat dál a začala jsem se s majitelkou domlouvat na podmínkách prodeje. Mezitím se mi ozvala paní z Plzně, že mi valáška prodá za podmínek, které jsem požadovala... Nakonec jsem se ale rozhodla pro Tabasca, který mi byl nabídnut při prodeji do konce roku za 40tis. s tím, že platba při odvozu bude tisícovka, další měsíc 3tis. a pak po dvou tisících. No kdo by to nebral! Kývla jsem tedy a paní z Plzně odřekla, že už mám jiného. Pár dní před odvozem Tabasca mi ale jeho majitelka napsala, že vzhledem k nabídnutým splátkám zůstává cena 48tis., že cena 40tis. byla jen při platbě plné ceny. Dost mě to naštvalo, že jsem měla chuť ho odříct, ale už bylo opravdu jen pár dní před Vánocema a byla jsem si jistá, že koně z Plzně domluvit nestihnu. Navíc jsem se zapomněla zmínit, že Pepa o Tabascovi věděl. Byli jsme totiž u kamarádky a jejího přítele, kde jsme společně pekli cukroví. Volalo mi nějaké neznámé číslo, jelikož jsem měla ruce od těsta, zvedl to Pepa. Stihl říct jen "prosím" a z druhé strany se ozvalo "Dobrý den, tady XY, tak jak to bude s tou kobylou?" a překvapení bylo prozrazeno... V momentě, kdy Pepa zjistil, že domlouvám koně jsem mu už musela všechno vyklopit... Nejdříve se tedy rozčiloval, že to je moc peněz, navíc každý měsíc další platba za ustájení, další platby za kováře, očkování, odčervení atd. atd. Zaobalila jsem to tedy, že to není jen pro něj, ale i pro jeho dcery, které jsou do koní blázen a pravidelně je vozím na Balíkovi. Nakonec to přijal a začal se strašně těšit, až spolu budeme jezdit ven a na různé akce. Nemohla jsem tedy Tabasca odříct a riskovat, že do Vánoc koně neseženu, vždyť jsem koně sháněla už od září. Kývla jsem tedy na tu přemrštěnou cenu (48tis. za 16let starého koně po ošklivém úraze nohy) a 16.12.2012 jsme si pro něj jeli. No a od té doby je náš :) Pro děti jsme pak stejně na štědrý den připravili hledání pokladu, kdy běhaly po městě, plnily úkoly a hledaly další schované otázky, které je přivedly k dalšímu úkolu a tak dál a nakonec je čekal jako poklad Tabasco na Veleni s velikou červenou mašlí. Bohužel nebylo hezky a pršelo, takže vypadal jako obluda, ale i tak, byl to úžasný dárek k Vánocům Usmívající se


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | Web | 30. října 2014 v 22:48 | Reagovat

Takový dáreček by si jistě přálo hodně lidí. A z těch peripetií před koupí by mě asi mrsklo :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.